Válka na Ukrajině a polarizace v Bulharsku

Příběhy civilizační volby mezi Západem a Východem skrývají rozpad současné bulharské společnosti.

Ognian Kasabov

Tento článek byl zveřejněn na webových stránkách bulharské organizace KOI (Kolektiv pro společenské intervence) a je pokusem o kritické a vyvážené zamyšlení nad tím, co italský intelektuál Roberto Savio nazval „sebevraždou rozumu“.

Média tvrdí, že válka není časem pro nuance, ale pro zaujímání postojů. Ruská agrese proti Ukrajině nadále vyhrocuje postoje po celém světě. Hranice se přitvrzují. Věci, které se donedávna zdály být jen možností, a to ještě krajní, začínají vypadat jako jediná možnost. Mosty hoří, odhodlání roste.

Konkrétní obrysy polarizace v Bulharsku však hovoří pouze o politické patové situaci. Vášně kolem pomníku Třetího ukrajinského frontu v Sofii jsou jen pasáží v neúprosném crescendu šaškáren (hovoří se o jakési válce dvou táborů – protiruského, který chce pomník sovětské armády pomalovat či „napadnout“, a proruského, který pomník před útočníky brání – pozn. překladatele). Již několik měsíců jsme ohlušováni tím, že jsme se „civilizačně rozhodli“ být součástí Evropy, nebo naopak tím, že mezi Bulharskem a Ruskem existuje nerozborné pouto.

Naše společnost je zapletena do střetu identit, problematického nejen pro svou intelektuální a historickou nesoudržnost, ale přinejmenším také kvůli nebezpečí prohloubení nemocí, které ničí naši zemi.

Stefano Bottoni: Orbán je rebel se souhlasem úřadů

Kniha Stefana Bottoniho o maďarském vůdci nese název “Orba. Despota v Evropě” (zdroj: CentroVeritas.it)

Rozhovor s italským historikem a politologem maďarského původu o fenoménu Viktor Orbán v době, kdy mezi sebou tzv. západ a východ již nehledají mosty

CbT, 12.04.2022

Rozhovor s italským historikem a politologem maďarského původu o nedávných maďarských parlamentních volbách a fenoménu Orbán v době ruské intervence na Ukrajině:

– Co motivuje maďarskou provincii, nižší třídy a maďarské elity v Budapešti k podpoře Orbána z velmi odlišných pozic a s odlišnou racionalizací;

– proč maďarská opozice při hlasování v dubnu 2022 tak žalostně selhala – ve volebních výsledcích zaostala za Orbánem o více než 20 %;

– Maďarsko jako regionální velmoc v jihovýchodní Evropě – začalo to v roce 2015 s uprchlickou krizí a nástupem Práva a spravedlnosti (PiS) k moci v Polsku a dostalo to poměrně velký rozměr – jaké jsou vztahy s ostatními zeměmi EU v regionu;

– nyní, když polské vedení odsoudilo Orbána kvůli jeho neochotě zaujmout jasný protiruský postoj a politiku vůči válce na Ukrajině, polský vliv v EU roste, zatímco maďarský klesá;

– Maďarsko již nemůže předstírat, že je mostem a prostředníkem mezi “Západem” a “Východem”, když mezi nimi dochází k otevřené konfrontaci;

– jak být úspěšnou opozicí Orbánovi a jak jí nebýt – příklady z voleb s pravicovým a levicovým kandidátem.

Rozhovor s českými titulky si můžete prohlédnout zde:

Válka na Ukrajině: Fatální Putinova chyba? Co je v sázce pro Evropu?

Mozaika v katedrále ruských ozbrojených sil v Moskvě zobrazuje pravoslavné obrazy vedle ruských vojáků, kteří bojují za vlast (zdroj: Malgorzata Kulbaczewska-Figat)

Pohled na ruskou vojenskou invazi na Ukrajině ze střední a jihovýchodní Evropy

Cbt, 28.02.2022

Cross-Border Talks s Veronikou Sušovou-Salminen, česko-finskou odbornicí na Rusko, se zabývají ruskou vojenskou invazí na Ukrajině. Ona i Malgorzata (která hovoří rusky a ukrajinsky) se vyjadřují k řadě otázek:

– že se nejednalo o bleskovou válku a že Ukrajinci se invazi brání;

– příčiny toho, co se stalo (rozdílné vize bezpečnosti EU, soupeření velmocí a vnitřní ukrajinské rozpory);

– co znamená odtržení Ruska od Evropy a Západu pro Rusko i Evropu (včetně zemí východního křídla NATO) – Rusko se stává mladším partnerem Číny a střední a jihovýchodní Evropa se militarizuje a stává se součástí nové studené války;

– jak tato válka mění rusko-ukrajinské vztahy (potvrzení ukrajinské identity);

– jaké jsou sociální důsledky této války pro samotné Rusko (může dojít k rozkolu uvnitř jeho elit a společnosti, protože mnoho lidí bude proti válce s Ukrajinou).